Výtoň
Název Výtoň pochází ze slova "vytínat," které se kdysi používalo k označení výběru cla vytnutím jedné dvanáctiny klád z voru připlaveného po Vltavě. Dřevařství bylo tehdy hlavním zdrojem obživy obyvatel osady Podskalí, známých jako Podskaláci. Dnes se název Výtoň používá pro oblast křižovatky Svobodovy ulice a Rašínova nábřeží, kde se také nachází tramvajové zastávky a přístaviště přívozu s tímto jménem.
Současná budova Výtoně sloužila dříve jako celnice. Pochází ze 16. století a její jádro je pozdně gotické. Přízemí je zděné, zatímco patro bylo původně roubené a až za vlády Rudolfa II. bylo obezděno. V budově pracovali výběrčí Nového Města, kontrolor a dva další úředníci. Zajímavostí je, že budova se nachází v mírné prohlubni, což odráží původní úroveň terénu, který byl později zvýšen během stavby pražských nábřeží.
Po zrušení celní správy v roce 1833 zde krátce fungoval hostinec U Koppů. Nakonec však zvítězila myšlenka na zřízení muzea zaměřeného na život v Podskalí.
Dnes zde sídlí pobočka Muzea hlavního města Prahy, kde najdete dvě stálé expozice – Zmizelé Podskalí a Z dějin pražské paroplavby. Budova také slouží jako základna spolku Vltavan, který od roku 1871 udržuje starobylé tradice Podskalí.
K Výtoni se můžete dostat na palubě našich lodí a parníků, a to během hodinové plavby, plavby s obědem nebo plavby s večeří.
