Štěchovická přehrada
Přehradní nádrž Štěchovice, která byla napuštěna v roce 1943, je druhou nejstarší součástí Vltavské kaskády a vznikla vzedmutím hladiny řeky Vltavy hrází vodní elektrárny Štěchovice. Historicky byly Štěchovické peřeje, známé od 18. století jako Svatojánské proudy, velkou překážkou pro vorovou plavbu. Snahy o zmírnění těchto úskalí se měnily v závislosti na technických možnostech, počínaje odstřelováním skalních bloků v 17. století, přes zdýmané propustě a lanové přetahy lodí v 19. století.
Oblast se stala oblíbenou turistickou destinací, což vedlo k rozvoji turistických tras a přítomnosti trampů, kteří zde v roce 1919 založili osadu Ztracená naděje. V roce 1943 však většina Svatojánských proudů zmizela pod hladinou přehrady.
Přehradní nádrž se rozkládá od 84,3 říčního kilometru po 9,4 km k patě hráze Slapské přehrady a zaujímá celkovou plochu 114 ha. Voda přitéká do nádrže z dvou menších potoků, přičemž jeden z nich tvoří Krňanské vodopády. Úzké přehradní jezero je lemováno vysokými skalnatými břehy, což z něj činí jednu z nejzajímavějších a nejatraktivnějších krajin v blízkosti Prahy. Na pravém břehu se nachází přírodní rezervace Kobylí dráha, která je charakteristická zakrslou suťovou vegetací.
